Marie a Sofie Görlichovy – Statečnost a nadšení, 1888, olej na plátně
Statečnost a nadšení je druhotný název obrazu, který odpovídal poválečným tendencím o vymazání vzpomínek na německou minulost Československa. Ve skutečnosti jde o vyobrazení dvou postav z germánské mytologie, Thora s kladivem a jeho bratra Bragiho, patrona básníků. Nese je orel, dravý pták doprovázející jejich otce a hlavu germánského panteonu Odina. Postavy lemuje germánský dub. Ledová kra v pozadí dokresluje germánsky původ. Mezi kořeny domu se nachází erb Brna v podobě, do které městský znak polepšil v roce 1646 císař Ferdinand III. za úspěšnou obranu Brna před Švédy, tedy znak umístěný na prsa habsburského orla a se změněným pořadím pruhů, kdy byla stříbrná hlava štítu změněna na červenou. Postavy z germánské mytologie zde vystupují v roli ochránců Brna, které je ohrožováno hadem. Není zřejmé, zda se jedná o Jörmungandra, mytologického hada Midgardu, nebo o obecnou personifikaci nepřátel města.
Číst víceČíst méně
Z dnešního pohledu může působit germánská symbolika v kontextu s Brnem a Moravou poněkud nezvykle. V historii Moravy předcházející dobu Velké Moravy ale hráli Germáni důležitou roli. Především ke germánským Kvádům na Moravě se přinejmenším od humanismu hlásila řada moravských intelektuálů. Město Eburodunum zakreslené na mapě Tabula Peutingerania zachycující mapu světa patrně z doby císaře Augusta bylo považováno za Brno. Fiktivní osudy moravských kvádských králů se v 19. století staly námětem děl moravských spisovatelů jako Heinrich Kirchmayer nebo Guido von List, podobně jako mytologická přemyslovská knížata tématem pro české spisovatele. Odmazáním své germánské minulosti přišla Morava o několik století své historické a mytologické tradice, takže ve srovnání s Čechami dnes působí, jako by její dějiny začínaly podstatně později a vyvíjely se pouze v rámci Českého státu.
Sestry Görlichovy danou tradici převáděly do výtvarného umění, a přestože kvalitou malby poněkud zaostávaly, po námětové stránce plnily na Moravě roli, která v Čechách patřila Generaci Národního divadla, především Mikoláši Alšovi. Jejich nejvýznamnější a nejmonumentálnější historické malby ale zdobily Německý dům na dnešním Moravském náměstí a byly s ním zničeny v roce 1945.
Zajímavý příspěvek do diskuze o lokalizaci míst na Tabula Peutingeriana přinesl výzkum týmu filologů, matematiků a zeměměřičů týmu Technische Universität Berlin Institut für Geodäsie und Geoinformationstechnik. Andreas Kleineberg se pokusil mapu přepočítat na současné geografické koordináty. Po tomto přepočtu se uvádějí geografické koordináty Eburoduna jako 49.199932 s. š. a 16.633301 v. d., což jsou souřadnice, které se nacházejí na území dnešního Brna.
Marie a Sofie Görlichovy (1851 Brno – 1896 Brno resp. 1855 Brno – 1893 Brno)
Nepatřily mezi špičku soudobých moravských umělců. Jejich dílo je ale zajímavé z kulturně historického hlediska. Kromě dekorativních obrazů do měšťanských salónů vytvořily řadu vyobrazení ze staré germánské moravské mytologie. Tato mytologie upadla po roce 1945 v zapomnění a v historické paměti Moravy tak chybí mytologické příběhy, které v Čechách plní pověsti o praotci Čechovi, kněžně Libuši a dalších postavách ze Starých českých pověstí. Sestry Görlichovy ilustrovaly Dějiny kmene Kvádů od Heinricha Kirchmayera, které zachycují příběhy ze života moravských germánských králů z 1. století. Vytvořily také část monumentálních výjevů ve formě maleb a gobelínů z dějin Brna od starých germánských dob po třicetiletou válku, které zdobily Německý dům, který do roku 1945 stával na dnešním Moravském náměstí.