Bastion - opevnění

Do nitra hradního opevnění

Rozkaz Raduita de Souches v roce 1645 zněl „Posílit opevnění na západní straně“. Rozkaz císaře Napoleona v roce 1809 zněl „Odstřelit“. A vše, co se dělo mezi tím, se dozvíte na této prohlídce.

Jihozápadní bastion vznikl v rychlosti, během pouhých dvou let, aby byl Špilberk připraven na návrat Švédů k Brnu v květnu 1645. Švédové na Špilberk útočili především ze západu – odtud hrad čelil mohutné dělostřelbě i podkopávání minérů. Když se dostali pod špici bastionu, povolal velitel obrany Raduit de Souches zedníky a truhláře a nechal uvnitř vybudovat obří bariéru – příkop, zemní val s palisádou a překážkami z velkých beden plných zeminy a zeď s vysokou terasou. Ve špici bastionu sice bývala i předsunutá bariéra, tu však poničila švédská mina. Hlavní bariéra ale přežila a právě ta zastavila útoky Švédů. 

V bastionu se ukrýval důmyslný systém zdí, chodeb i náslechových komor, v nichž vojáci pozorně poslouchali, zda Švédové neodpalují další miny. Tělo bastionu tvořilo vnitřní kamenné zdivo, vnější vyztužení bylo z cihel. Jeho tvar určila oblá týlová hradba, která měla na obou bocích vstupy na ochoz. Jihozápadní bastion vybíhal podobně jako severní bastion diagonálně vpřed ve tvaru hrotu – tím mohli obránci Brna ovládat širší prostor. Vedle bastionů byl v plánu i půlkruhový ravelín a ještě rozsáhlejší systém vnější fortifikace s krytými cestami, to se však před příchodem Švédů už nestihlo.

Po švédském obléhání se bastion obnovil téměř do původní podoby, také se ještě funkčně zdokonalil. Těleso bastionu bylo vyšší a navíc opatřené zapuštěnými boky ve snížených terasách. Díky tomuto řešení mohli vojáci pálit z děl ve dvou patrech nad sebou a také lépe chránit přístupovou cestu do hradu. Ta po obnově procházela průjezdem podél týlové hradby a dostala i barokní portál. Stavitelé obnovili i cihlovou podzemní galerii v rozbořené špici bastionu, jakousi tunelovitou chodbu, která byla částečně zahloubená do skalního podloží. Z ní vybíhaly i menší tunely sloužící jako náslechové komory.

U konce jihozápadního bastionu stál další jasný rozkaz. Roku 1809 tentokrát Napoleon nechal bastion odstřelit. Stát zůstala jen část tunelu průjezdu a brána s portálem, dnes jsou v útrobách bastionu k vidění i zbytky původních základů.