Kristina Vesková (* 1986 ve Vsetíně) - Malý Adolf (2015) a Astronaut (2020)
Kristina Vesková tvoří v inspirativní krajině moravského Valašska. Vedle sochařské a malířské tvorby se částečně věnuje landartovým instalacím ve volné přírodě. Ve svém díle produktivně propojuje zkušenosti získané v ateliérech dvou odlišných sochařů – Jaroslava Róny a Jana Hendrycha. Ovlivnění Rónovým vztahem k imaginaci a prapodivnosti Vesková vyvažuje zájmem o klasicky promodelovaný tvar a velkorysé pojetí sochy, jak jej známe z Hendrychovy tvorby. O tom svědčí i reliéf Malý Adolf (2015), kde je citlivě modelovaná chlapecká figura korunována radikálně anonymizovanou hlavou připomínající masku. Vesková zde rónovský svět bájných přízraků aplikuje na reálnou historickou postavu, jež si vysloužila přízvisko kreatury – totiž Adolfa Hitlera. Záměrem však nebylo ztvárnit samotnou osobu, nýbrž odkázat k myšlence, že každé zlo původně pramení v nevinnosti, neboť i tento zločinec býval dítětem.
Výrazných přesahů v působení a obsahu sochařského díla Vesková nabízí i v soše Poslední Astronaut (2020). Provedená je monumentálním až archaickým sochařským jazykem v bílém betonu. Figura ve vzpřímeném posedu s rukama na kolenou vzdáleně připomínající sedícího faraona je poslední člověk sedící na Měsíci, který ve stoickém klidu pozoruje zánik Země. V tomto ohledu se figurální socha stává personifikací katastrofické vize o konci naší planety.
Kristina Vesková studovala od roku 2006 v sochařském ateliéru Jaroslava Róny a v letech 2010–2012 u prof. Jana Hendrycha, kde také absolvovala.
Kristina Vesková (*1986 in Vsetín) - Little Adolf relief (2015) and Last Astronaut (2020)
Kristina Vesková works in the inspiring landscape of Moravian Wallachia. In addition to sculptures and paintings, she creates land-art installations in the open air. In her work she aptly combines the experience gained in the studios of two different sculptors - Jaroslav Róna and Jan Hendrych. Influenced by Róna's penchant for imagination and weirdness, Vesková blends her interest in classically modeled form with the generous concept of sculpture as we know it from Hendrych's work. This is evidenced by the Little Adolf relief (2015), where a sensitively modelled boy figure is crowned with a radically anonymized head resembling a mask. Vesková applies here Róna’s world of mythical phantoms to a real historical figure, the infamous Adolf Hitler. The intention, however, was not to portray the person as such but to refer to the idea that all evil stems from innocence, as this criminal was also a child once.
Vesková also offers significant overlaps in the effect and content of her sculptural work in The Last Astronaut (2020). It is executed in a monumental, almost archaic sculptural language in white concrete. The figure, sitting upright with his hands on his knees, resembling a seated pharaoh, is the last man sitting on the Moon, watching the decline of the Earth in stoic calm. In this respect, the figurative sculpture becomes the personification of a catastrophic vision of the end of our planet.
Kristina Vesková studied in the sculpture studio of Jaroslav Róna from 2006 and in 2010-2012 in the studio of Prof. Jan Hendrych where she also graduated.