Carl Atzker – Dívka s růží, kol. 1870, olej na plátně
Blumenmädchen neboli květinářka byla oblíbeným motivem ve vídeňské malbě třetí čtvrtiny 19. století. Dívka nabízející květiny představovala alegorii mládí, svěžesti a krásy. Křehké pestrobarevné květiny vytvářely přírodní souzvuk s jemným půvabem dospívající ženy. Obrazy dívek s květy slavily úspěchy i na výročních výstavách. Objevují se v tvorbě vůdčích uměleckých osobností jako Anselm Feuerbach nebo v brněnském kontextu Emil Pirchan. S nástupem naturalismu na konci 19. století dostalo téma jiný význam. Josef Engelhart namaloval Květinářky, tak jak je znal z vídeňských ulic, obtloustlé obhroublé nehezké ženy ve středním věku. Tím ironizoval poněkud zprofanovaný námět.
Číst víceČíst méně
Atzker svou květinářku namaloval v době, kdy téma zažívalo ve vídeňském prostředí největší rozkvět. Dívka s růží pracuje se všemi jeho typickými atributy. Mladá žena už z podstaty práce květinářky patří k nižším vrstvám. Má ale alabastrově hladkou a čistou pleť bez jediné vrásky nebo stopy špíny. Její oblečení typem sice odpovídá sociálnímu postavení dívky, ale září novotou a čistotou beztoho, že by bylo jen trochu opotřebované, zašlé nebo zašpiněné. Svěžest a mladistvou krásu dívky dokreslují květiny jemných barev. Dojem křehkosti akcentoval Atzker motivem růže, kterou dívka citlivě drží v prstech. Umělec ztvárnil oblíbené téma své doby odpovídajícím způsobem. Přesto realitu nuzného života květinářek alespoň naznačil odrabanou zdí v pozadí.
Carl Atzker (1833 Wien – 1875 Brno)
Přišel do Brna v roce 1867, kdy se už od napoleonských válek nacházelo moravské malířství v krizi a i výtvarný život v hlavním městě země měl velmi regionální úroveň. V malé konkurenci se Atzker hned stal v Brně jedním z nejúspěšnějších malířů a namaloval i oltářní obraz pro kostel sv. Jiří v Čebíně. Snažil se v Brně rozhýbat výtvarné dění i po organizační stránce. V rámci spolku Mährischer Gewerbeverein se pokusil začít pořádat v Brně pravidelné výstavy výtvarného umění. Jednou z prvních rozsáhlých výstav, kterou se Gewerbevereinu podařilo v Brně zorganizovat, byla paradoxně Atzkerova posmrtná výstava. Cíle pořádat v Brně pravidelné každoroční výstavy plně dosáhl až v roce 1882 nový umělecký spolek Mährischer Kunstverein.